Pravda, už velkých. Ale stále máma.
Ani jako člověk, ani jako máma. Jsem, jaká jsem. Vždy jsem dělala to, co jsem považovala za nejlepší tak nejlépe, jak jsem uměla.
Občas mě vytáčí k nepříčetnosti, občas jsem z nich naprosto zoufalá. Občas mám chuť za nimi zavřít dveře a už je nikdy nevidět.
Vídám je řítit se do průšvihů, dělat unáhlená rozhodnutí, která vedou do slepé uličky.
Vídám je ale také dělat překvapivá rozhodnutí, které pády a slepé uličky mění ve výhody a úspěch způsobem, jakým bych si to nedovedla představit.
Vídám je šťastné, veselé a plné života stejně tak jako smutné a ustarané.
Miluji je a udělala bych pro ně všechno na světě. Včetně toho, že jim umožním dělat vlastní chyby. Adekvátní jejich věku.
Co vyroste z dítěte, kterému neumožníme rozbít si koleno, bát se čerta, dostat poznámku nebo třeba výprask?
Co vyroste z dítěte, kterému se stane sebemenší příkoří, přiběhne domů s brekem a neohrožený rodič jde okamžitě sjednat nápravu?
S největší pravděpodobností z něho vyroste neohrožený, arogantní spratek, který vše bere jako samozřejmost. Sobec, který má pocit, že všichni ostatní jsou na světě proto, aby plnili jeho vrtochy. A zároveň slaboch, který se sesype při prvním náznaku nějakého protivenství.
Nebo naopak ustrašená hromádka neštěstí, která se bojí pustit máminy sukně, protože svět je tak nebezpečné místo. Někdo, kdo nemá vlastní názor a bojí se udělat chybu, protože celý život za něj rozhodovali jiní.
Troufnu si říct, že asi ne.
Třeba před čertem.
V dnešním světě není jen dobro. Jen Mikuláš a anděl. V dnešním světě se mnohem častěji setkáváme se zlem. Nejen v podobě rohatých čertů s pytlem a chřestícími řetězy.
Děti, které neumějí čelit svým strachům a obavám, protože my sami jim to neumožníme ze strachu, abychom jim nezpůsobili nějaké trauma, trpí nakonec traumaty mnohem většími.
Proto příště, než budete chtít své dítě chránit před strachem, zkuste přiznat, že i vy, máte strach. Že máte obavy. Že i pro vás je ta situace nepříjemná. A ukažte mu, že strach je přirozenou součástí života. Naučte ho, že společně to zvládnete. Naučte ho, jak se strachu postavit, jak mu čelit, jak ho zvládat. Dejte mu svoji podporu a naučte ho hledat své vlastní cesty.
Prozkoumejte ho do hloubky a proberte všechny možnosti. Co nejhoršího se může stát?
Jen tak vychováte silného jedince, který dokáže bez traumat čelit výzvám a nástrahám dnešního světa.
Olga Galasová, transformační koučka:
To, že se dnes nacházíš v nějakém bodě na své životní cestě neznamená, že na něm zůstaneš do konce života. Zvlášť pokud máš své sny.
Mojí rolí jako koučky je inspirovat tě žít tvůj sen už teď tím, že pro tebe budeme objevovat nové možnosti a tvořit silná uvědomění.
Budeme hrát tvoji hru podle tvých pravidel a tempem, které ti bude příjemné.