Bohatství je stav mysli. Není to jen o stavu konta a hodnotě majetku. Bohatství je životní postoj. Stejně jako chudoba. Bohatství je otázkou rozhodnutí. Je to volba. Stejně jako chudoba.
Být bohatý si zvolí ten, kdo věří, že může být bohatý.
Chudoba zbyde na toho, kdo věří, že bohatý být nemůže.
Člověk nemusí mít miliony na účtu a přesto může zažívat hojnost každý den. Může žít bohatý a naplněný život.
Naproti tomu ten, kdo má na účtu miliony, ale uvnitř se cítí vyprahlý, ten bohatý není. Ze svých milionů nedá nic ani sám sobě.
Možná proto, je chudý. Všechno rozdá, na něj samotného nic nezbyde. Protože tak je to přece správně tak nás to učili.
Kolikrát jsme jako malí slyšeli větu: „Nebuď sobec, rozděl se!“ Ale jako malému dítěti, se nám do toho moc nechtělo, vzpomínáte? Instinktivně jsme věděli, že takhle to pro nás v pořádku není.
A vztekali jsme se, rozčilovali a bránili, tak dlouho, až nám maminka pytlík bombónů, který jsme vyhráli v soutěži, sebrala celý a „spravedlivě“ rozdělila mezi všechny děti.
Vždyť přece o nic nejde. Jsou to JEN bombóny, ne?
Tohle je o SEBEHODNOTĚ.
Na mě nezáleží, ty to potřebuješ víc.
Jak šlechetně to zní!
Pokud svoji hodnotu neznáte nebo si myslíte, že žádnou nemáte (na mě nezáleží) pak rozdáte vše, i když nic nemáte. Možná máte dobrý pocit, že jste udělali něco pro druhé, ale spíš si myslím, že ne.
Někde v hloubi vaší duše ve vás křičí to malé, zhrzené dítě „Néééé! Já nechci! Vždyť je to moje! Zasloužila jsem si to! Proč musím být zase ta hodná holčička! Proč zase já? Ať se rozdělí Mařka, ta má víc!“
Už dříve jsem napsala článek o vlastnostech. Přečtěte si ho a zamyslete se, co vás vede k tomu, abyste se rozdali. Jaká je opravdu vaše motivace?
Touha po uznání? Touha se zavděčit? Touha pomáhat za každou cenu? Potřeba obětovat se? Ukázat jak jste dobří? Stále se zaobírat myšlenkou co si o mě budou lidi myslet?
Chudý člověk se chlubí svými dary. Vystavuje na odiv svoji štědrost a má potřebu porovnávat se s ostatními.
Hele, já jsem chudý a kolik jsem dal! On je bohatý a nedal nic!
Tím způsobem se snaží svoji hodnotu zvýšit. Ale nikdy to nebude dost. Protože on sám, není dost. Není dost sám pro sebe.
Chudý člověk se vyhýbá zodpovědnosti za svůj život. Rád se jí zříká a hází ji na jiné. Místo toho, aby přijal zodpovědnost sám za sebe a tím přirozeně zvýšil svoji sebehodnotu, snižuje hodnotu druhých tím, že na sebe bere zodpovědnost za ně.
Nevěřím, že je zatím jen a pouze dobré srdce a láska k bližnímu svému. A upřimně… za takovým jednáním nestojí ani zdravý rozum.
Je to právě to zraněné vnitřní dítě a z toho pramenící nízká sebehodnota. Pravda, že nejsem dost, možná platila v dětství. To ta malá holčička, vztekající se nad pytlíkem bombónů, nakonec uvěřila, že není dost. Nyní se můžete rozhodnout, že pravdě, kterou jste si zvolili v dětství, už dál věřit nebudete.
Bohatí jsou sobci.
Bohatí kradou.
Bohatí myslí jen na sebe.
Od bohatého, se pomoci nedočkáš.
A já přece nechci být stejná/ý jako oni. Nechci být sobec. Nechci být zloděj. Nemůžu přece myslet jen na sebe.
To jsou nejvíc omezující přesvědčení, která máte. Pomocí takových přesvědčení si zcela vědomně blokujete vlastní hojnost. Díky takovým přesvědčením nevěříte, že můžete být bohatí i vy.
Bohatý člověk myslí jinak.
Bohatý člověk zná svoji hodnotu. Zná hodnotu své práce. Nevidí důvod, proč by měl dávat někomu něco zadarmo. Ani on nedostane nic zadarmo. Všechno, co má, je výsledkem jeho práce. (Můžete se mnou polemizovat, ale i to, co se vám jeví jako sviňárna, je práce.)
Bohatý člověk plně přijímá zodpovědnost za svůj život a nehází ji na někoho jiného. Nebere na sebe ale ani odpovědnost za život někoho jiného. Každému dopřeje svobodu volby.
Bohatý člověk nesnižuje hodnotu jiného člověka tím, že by za něho přebíral jeho odpovědnost.
Bohatý člověk ví, že o svých penězích má právo rozhodovat sám. Sám si vybírá, koho podpoří a koho ne. Většinou o svých darech nemá potřebu mluvit, proto o tom mnohdy ani nevíme.
Myslíte si, že nemám pravdu? Pojďme se podívat na výsledek veřejné sbírky na pomoc Moravě, postižené tornádem. Máte pocit, že pouze chudí lidé by za pár dní vybrali 153 milionů korun? Myslete si co chcete, ale já jsem přesvědčená, že ne.
Bez ohledu na to, jaké morální a společenské hodnoty bohatý člověk má, ty jeho, osobní, jsou u všech stejné.
Nejdřív zaplať sobě, potom ostatním. Pokud trávíte život řešením existenčních problémů, nemáte čas na nic jiného. A to si bohatý člověk nemůže dovolit.
Je to stejné, jako když vám v letadle řeknou: „nejdřív nasaďte kyslíkovou masku sobě, pak se postarejte o své děti a o druhé.“ Lapajíce po dechu z nedostatku kyslíku, nebudete nikomu nic platní. Budete spíš na obtíž.
Ale co si budem povídat. I mezi chudými lidmi se najdou bezcharakterní jedinci, o jejichž morálních a společenských hodnotách by se dalo při nejlepším dost silně pochybovat.
Nebo si myslíte, že všichni chudí jsou vysoce morální jedinci a všichni ti nemorální sociopati jsou ti bohatí?
A jaká jsou vaše přesvědčení ohledně bohatých lidí?
Dokážete si představit sami sebe, že byste mezi ně patřili?
NE?
Pak se nemáte čeho bát. V tom případě bohatí zcela jistě nebudete.
Olga Galasová, transformační koučka:
To, že se dnes nacházíš v nějakém bodě na své životní cestě neznamená, že na něm zůstaneš do konce života. Zvlášť pokud máš své sny.
Mojí rolí jako koučky je inspirovat tě žít tvůj sen už teď tím, že pro tebe budeme objevovat nové možnosti a tvořit silná uvědomění.
Budeme hrát tvoji hru podle tvých pravidel a tempem, které ti bude příjemné.