Přečtete za 2 minuty

Obětavost není ani tak blbost, jako sobectví.

Kvůli někomu, nebo něčemu se obětováváme výhradně z vlastního prospěchu. Ne vždy si takového prospěchu jsme vědomi, ale vždy nám sebeobětování něco přináší, byť se to zdá být zvrácené a nelogické.

Nezaměňujte obětavost za pomoc, nebo za pomoc v nouzi. Pomoc a pomoc v nouzi má jiný charakter. Pomáháme jinak. Jiným způsobem, z jiných pohnutek a opravdu nezištně. Pomáháme, protože jsme se tak rozhodli. Ne proto, že máme pocit, že bychom měli, nebo že se to od nás očekává.

Pokud ale pomáháte víc druhým, než sobě, pak už je to na pováženou. Ostatně nemůžeme donekonečna pomáhat jiným, aniž bychom mysleli i na sebe. Brzy by nám naše těla (i duše), vypověděla službu.

Co vám přináší pomáhání druhým? Co tím získáváte pro sebe? Co si tím kompenzujete?
Co je to, co nechcete řešit sami u sebe a raději řešíte problémy jiných, jen abyste nemuseli? Čeho máte nedostatek a myslíte, že pomáháním druhým si ho vykompenzujete?

Víte, že přebíráním zodpovědnosti za druhé, jim tím berete jejich sílu?

Pokud přebíráte zodpovědnost za druhé, vlastně jim tím říkáte – NEJSI DOST, JÁ JSEM VÍC. Děláte se většími na úkor lidí, kterým pomáháte, radíte a řešíte za ně jejich záležitosti. A to je sobecké. Velmi sobecké. Navíc máme tendenci „pomáhat“ lidem, kteří jsou nám blízcí, které máme rádi. Tedy děláme se většími na úkor těch, na kterých nám záleží nejvíc. A to je víc, než jen sobecké.

Přitom největší pomocí je naše podpora. Naše obětí, náš úsměv. Naše dobrá nálada a naše vnitřní síla. Naše hluboká víra ve schopnosti druhého člověka.

Pokud chcete někomu pomoct, udělejte ho větším. Pomozte mu najít jeho vnitřní sílu a víru v sobě samém.

To se vám ale nemůže povést, pokud jste sami tak malí, že se musíte dělat většími na úkor druhých.

Co kdybyste místo „nezištné pomoci“ druhým začali pomáhat sami sobě tím, že začnete řešit své vlastní problémy, nebo plnit si své vlastní sny? Díky tomu se stanete silnějšími sami za sebe i pro ostatní. Teprve pak budete schopni poskytnout takový druh pomoci, který pomocí opravdu je. Budete oporou. 

A jak to souvisí s hojností?

Pokud se staráte o záležitosti ostatních víc, než o své vlastní, jste v roli oběti. Obětujete se pro druhé. Nemůžete být tvůrci. Váš život je ovládán potřebami jiných lidí a pro práci na vašich vlastních snech v něm není místo.

A věřte, v zájmu lidí, kterým „pomáháte“ je abyste žili v hojnosti nedostatku. Pokud budete žít v hojnosti dostatku, už nebudete mít potřebu se obětovat.

Hojnost dostatku si musíte tvořit sami. Hojnost nedostatku za vás rádi vytvoří jiní.