Výmluvy a objektivní příčiny
Přečtete za 3 minuty
Bloky a programy v našem životě. Jak to funguje?
Své dlouholeté kamarádce Evě, jsem položit záludnou otázku: „Jak to máš ty, se svojí nadváhou, Evo? Proč si myslíš, že se ti přes veškerou snahu nedaří zhubnout?“
Přesto, že právě Eva ví ze všech nejlépe, čím se zabývám, jak to funguje a na co přesně se ptám, dává mi dlouhý a podrobný výčet objektivních příčin, proč tomu tak je.
Začala větou: „Olčo, naprosto přesně vím, kde je příčina, co dělám špatně a co bych neměla, ale…“
Poznáváte se? Máte to také tak?
„…dělám ty noční. V noci nemůžu jíst. Prostě to nejde. Ale vím, že musím, tak do sebe něco natlačím a pak je mi těžko. Přijdu domů a buď si jdu hned lehnout, nebo musím jít rovnou něco udělat, nebo zařídit, na jídlo nemám čas, pak už nemám energii, tak sním první, co mi přijde pod ruku. Vždyť víš, jak to mám… No a druhý den jedu nanovo…“ a výčet objektivních příčin pokračuje a pokračuje. Je to nekonečně dlouhý, smutný příběh.
Nechala jsem ji mluvit. Bylo třeba, aby ze sebe dostala vše a později už ji nenapadaly žádné další objektivní příčiny, ani výmluvy.
Objektivní příčiny (výmluvy, chcete-li) nejsou ničím jiným, než projevy vašich podvědomých bloků, programů a disharmonických vzorců v hmotném světě. Máte je ukryté hluboko v sobě aniž byste o nich věděli a oni zatím v tichosti, z hloubi vašeho nitra řídí vše, co děláte, nebo naopak neděláte.
Veškeré výmluvy typu „když já mám ty noční, jsem unavená, nemám chuť, hlad, čas…“ jsou projevem vašich disharmonických programů a přesvědčení, které ve vás způsobují nerovnováhu. Vaše tělo, ve snaze získat rovnováhu zpět, vám to zrcadlí například nadváhou, později třeba různými chorobami.
Najít pravou příčinu bývá leckdy značný oříšek. A odstranění příčiny (opětovné nastolení rovnováhy) bývá často oříškem ještě větším.
Ptám se jí tedy na ty neobjektivní příčiny. Přiměju ji, aby se zamyslela, jak to měla s jídlem v jednotlivých fázích svého života. Co pro ni znamenalo, jaký k němu měla vztah a jaké ohledně jídla panovaly pověry a prohlášení, co se u nich doma o jídle říkalo, o čem se u jídla mluvilo a co jim jídlo symbolizovalo.
„Kdy teda jíš, Evi?“ Ptám se nakonec. „No kdy… večer, když jsem sama doma, nikdo tu není, tak mám potřebu toho do sebe co nejvíc dostat, abych netrpěla.“ Dostáváme se k jádru věci. „Evi a čím trpíš, když jsi večer sama doma, co zajídáš?“ Vyzvídám dál. „Víš Olčo, cítím prázdnotu. Jak tu není nikdo, komu bych mohla dát svoji lásku a kdo by ji dal mě, tak to mi strašně moc chybí, víš. Tak sedím a mám depresi. Tak aspoň jím.“
A tak se ptám dál, jak tohle vnímala jako dítě. Když dospěla, když byla vdaná a měla svojí rodinu. Ale vždy se celým příběhem táhl NEDOSTATEK LÁSKY. Stejně tak se celým jejím životem táhne i nadváha.
Eva si jídlem nahrazuje lásku. Místo pocitů něhy, pohlazení, lásky a štěstí, které se jí dlouhodobě nedostávají, se halí alespoň do tukových polštářů, které jí tyto pocity nahrazují. Alespoň zdánlivě.
Skutečná příčina její nadváhy je POCIT NEDOSTATKU LÁSKY. Je to její program, který jí říká, že si nezaslouží, aby ji někdo miloval. A ona podle toho jedná.
Kdybyste ji znaly tak, jako já, věděli byste, že Eva je čistá duše. Je v ní tolik lásky, tolik energie, tolik lidskosti, že nemůže být člověka, který by si lásku zasloužil víc.
A přesto…
Právě tento program ji nutí dělat věci, které jí neslouží. Jako přejídat se večer sama u televize, nedostatek energie doplňovat nad sklenkou vína, nebo naopak nejíst, když je v práci a vůbec dělat všechno pro to, aby dokázala, že její program je pravdivý.
Je to právě tento program, který jí staví do cesty četné překážky, formou výše zmíněných objektivních příčin.
Dokud ji bude ovládat právě tento program, nemůže zhubnout.
NEMŮŽE!
Na světě by jí totiž nezbylo nic.
NIC!
Obal, který si tvoří kolem svého těla jí nahrazuje pocity, kterých se jí díky jejímu přesvědčení NEJSEM HODNA LÁSKY, nedostává. Bez těchto pocitů (resp. náhrady za ně) by nepřežila. A to její ego nedovolí. Nemůže to dovolit. Je tak nastavené.
Takže TAKHLE TO JE. Za objektivními příčinami vašeho neúspěchu, stejně tak jako za vašimi výmluvami stojí disharmonické programy a přesvědčení, která vás stále dokola drží v určitém vzorci chování. Díky tomu si do života přitahujete různé situace, kterým pak říkáte objektivní příčiny a používáte odpovídající výmluvy. Díky tomu ve vašem životě nemůže dojít k žádné změně.
S Evou jsme její „objektivní příčiny“ nyní rozklíčovaly. Domluvily jsme se na odstranění pocitu nedostatku lásky a přesvědčení, že není lásky hodna. Uvidíme, jestli to bude stačit. Ze zkušenosti vím, že toto téma velmi úzce souvisí s tématem sebelásky. O tom ale Eva zatím nechce ani slyšet. Prý se má ráda víc, než dost! Ale je to opravdu tak?
Cítím, že toto bude téma jednoho z našich dalších detoxikačních (DX) hovorů.
Olga Galasová, transformační koučka:
To, že se dnes nacházíš v nějakém bodě na své životní cestě neznamená, že na něm zůstaneš do konce života. Zvlášť pokud máš své sny.
Mojí rolí jako koučky je inspirovat tě žít tvůj sen už teď tím, že pro tebe budeme objevovat nové možnosti a tvořit silná uvědomění.
Budeme hrát tvoji hru podle tvých pravidel a tempem, které ti bude příjemné.
- Máte své sny, přání, cíle a zdá se vám, že se neplní dost rychle?
- Potřebujete srovnat všechny skvělé nápady, kterých máte plnou hlavu?
- Nebo si potřebujete ujasnit, kam chcete směřovat svůj život, co je pro vás důležité a za čím si jít?
- Pak jsem ta, kdo vám může pomoci.
Úvaha nad starým cárem papíru.
Posledních několik dní jsem v módu „úklidu nepotřebných věcí“. Přinesly jsme s holkama poslední…
Proč máme pocit, že duchovní techniky „čištění“ nefungují?
Také máte pocit, že si musíte vyčistit všechny bloky, které máte a…
Komentáře